World’s Strongest Man 2017 – na rozcestí

Komentářů: 0 📁 Strongman 🕔29. května 2017
World’s Strongest Man 2017 – na rozcestí

Ohlédnutí zpět

Když jsem v roce 2009 psal pro server Ronnie.cz první ohlédnutí za soutěží World’s Strongest Man, vnímal jsem ten ročník tak trochu jako milník a určitý zlom, a to ze dvou důvodů. Prvním z nich byl konec soutěžní kariéry legendárního Mariuse Pudzianowského, polské hvězdy, která výrazně přispěla k poluparizaci strongman sportu nejen svými výkony, ale i svým vzhledem. Mariusz byl neuvěřitelnou horou brutálních, vyrýsovaných svalů a přinesl do strongman sportu novou úroveň fyzické kondice, která se pro všechny adepty na úspěch stala cílovou metou, k níž směřovali. Nikdo už nemohl spoléhat jen na statickou sílu a na tituly mohli pomýšlet jen ti, kteří se stali skutečnými profesionály. A označením profesionál teď nemám namysli status spojený s nějakou federací, ale precizní přístup k tréninku, výživě, regeneraci a… nebudeme přivírat oči tam, kde je skutečnost víc než zřejmá… i k chemii.

Druhým důvodem byl legendární Zydrunas Savickas, který právě na WSM v roce 2009 dokázal, že je nejkomplexnějším a nejlepším strongmanem nejen současné, ale jak se ukázalo, i nadcházející éry. Zydrunas porazil Mariusze v jeho vrcholné formě a stal se nejúspěšnějším strongmanem historie. Počtu prestižních titulů, které během své kariéry získal, se dodnes žádný strongman nepřiblížil.

Uplynulo osm let a najednou mám úplně stejný pocit, jako tehdy – že tenhle ročník soutěže World’s Strongest Man byl v něčem zlomový. Za uplynulé roky jsem napsal desítky reportáží. Pronikl jsem do strongman sportu jako závodník, dělal jsem rozhovory a natáčel videa s českou strongman elitou a měl jsem možnost sedět u jednoho stolu a popovídat si se závodníky jako je Vytautas Lalas, Krzysztof Radzikowski, Terry Hollands, nebo samotný „Big Z“ Zydrunas Savickas. Díky tomu všemu jsem na tenhle sport získal úplně jiný pohled a i když je svět strongmanů stále mojí srdeční záležitostí, vnímám ho dnes už trochu jinak.

Co se za osm let změnilo? Změnily se výkony, pochopitelně. Šly nahoru tak moc, že překonání současných světových rekordů může být otázkou mnoha let. Na obzoru momentálně není nikdo, kdo by měl šanci přidat byť jediné kilo ke 228kilovému Log Lift Zydrunase Savickase, nebo 500kilovému mrtvému tahu Eddieho Halla. Nikdo takový není, protože… Ale k tomu se dostaneme.

Změnili se závodníci. Na WSM 2009 byl nejtěžším finalistou téměř 180kilový Zydrunas Savickas. Letos vážil každý ze tři medailistů (Hall, Thor a Shaw) téměř 200 kilo. Ani tady už se moc není kam posouvat.

Změnily se soutěže. K WSM a původnímu Arnold Strongman Classic přibyla řada dalších klání. Výběr disciplín se oproti dřívějším rokům trochu zúžil  a důraz se víc přesunul na monstrózní statickou sílu. A nejvíc to bylo vidět právě ve finále letošního WSM. A právě tenhle fakt se stal předmětem mnoha diskusí a způsobil, že ne všichni závodníci a fanoušci strongman sportu budou na letošní boj o titul nejsilnějšího muže světa vzpomínat zrovna v dobrém.

To všechno spolu velice úzce souvisí a mění to podobu strongman sportu. Zatímco jedenačtyřicetiletý Zydrunas Savickas na svých FB stránkách zveřejnil „selfie“ z paluby letadla se vzkazem “ WSM 2017 finished. Time to train for 2018″, teprve devětadvacetiletý Angličan Eddie Hall, který poprvé zvedl nad hlavu trofej pro nejsilnějšího muže světa  oznámil, že tím jeho účinkování v této soutěži končí. Nebude se pokoušet získat další titul a nejspíš se ani nebude pokoušet překonat vlastní rekord v mrtvém tahu. Ačkoliv svým fanouškům slibuje, že stále bude závodit na domácí scéně, svým způsobem to znamená ukončení kariéry.

Cena úspěchu

Jaký je důvod takového rozhodnutí? Eddieho cesta k titulu málem stála život. Ne obrazně, ale doslova. Přiznal to opakovaně v rozhovorech, že může zkolabovat a to nejen při výkonu, ale i ve spánku. I když dělá absolutně všechno pro to, aby si vedle neustále se zvyšující výkonnosti udržel i zdraví a má k tomu podmínky, o kterých se naprosté většině strongmanů ani nesní, jeho tělo zkrátka není stavěné na to, aby dokázalo fungovat se 190 kilogramy živé váhy. A Eddie určitě nechce umřít a nechat tady svoji rodinu při cestě za druhým titulem z WSM, nebo jedním kilogramem na čince navíc, kterým by posunul vlastní světový rekord v mrtvém tahu. To riziko je skutečné, je blízko a Eddie to moc dobře ví. Při cestě za titulem nejsilnějšího muže světa riskoval úplně všechno a bylo by pošetilé to opakovat.

Hafþór Júlíus Björnsson, který od roku 2012 ani jednou nechyběl ve finálové trojici (k dnešnímu dni má na svém kontě 3x bronz a 3x stříbro, včetně toho letošního) přišel v životní formě a titul měl na dosah. Thorovi je teprve 28 a dost možná už cítí, že ani on toho do téhle hry o trůn o moc víc vložit nedokáže. Má sice masivnější a větší kostru než Eddie a při stejné váze svoje tělo nejspíš vystavuje o něco menšímu stresu, ale i on přiznává, že se mu s tak obrovským tělem špatně spí a limity jeho trávícího systému, který musí v přípravě na soutěže denně zpracovat kolem 10.000 kalorií budou hodně blízko.

Pětatřicetiletý Američan Brian Shaw na mě působí jako z letošní trojice medailistů jako ten, jehož tělo trpí nejmíň. Snad je to tím, že jeho  kariéra trvá o něco déle a na enormních 190 – 200 kilo přibíral delší dobu, než Eddie nebo Thor. Možná měl výhodu i v tom, že právě on byl roky tím největším chlapem v soutěžním poli a jeho stavba těla je zkrátka masivnější, než u ostatních. Nemusel se tolik soustředit na nabírání desítek kilo, protože ze všech tří má právě on nejlepší genetické předpoklady být obrem. I mocný Brian Shaw má ale limity.

Na téhle úrovni už to není o tom překonávat svoje rekordy. Na téhle úrovni se strongman sport stává tak náročným, že v další sezóně je výzvou vlastní rekordy zopakovat, protože časem přichází zranění – utrhané bicepsy, hamstringy, kvadricepsy, latissimy… To, že jeden rok zvládnete 200 kg v Log Liftu neznamená, že se vám to musí o rok později podařit znovu, protože ve chvíli, kdy se blížíte limitům těla, už na každý takový výkon potřebujete ideální konstelaci všech faktorů. Nesmíte být zranění, potřebujete být dobře zregenerovaní, vaše nervová soustava musí v ten den být naladěná na maximální výkon, musíte se na milimetr přesně „trefit“ do optimální dráhy pohybu…

Těch, kteří tohle dokážou a vydrží déle než 1 – 2 sezóny rychle ubývá. Váhy disciplín se dostaly tak vysoko, že jen malá hrstka elitních strongmanů s genetickým fondem rovnajícím se milionové výhře v loterii tohle tempo zvládne. Ostatní se na tu úroveň možná dopracují, ale jejich tělo nemá šanci takové zatížení vydržet dlouhodobě. Strongman není sport, ve kterém závodíte jednou do roka, ve kterém máte naplánovanou přípravu a po závodu máte dostatek prostoru na regeneraci. Tady někteří strongmani závodí na pěti, šesti, nebo i deseti a více soutěžích ročně. A pokud se snažíte dohnat špičku startovního pole a držet s ní krok, zaplatíte vysokou cenu.

25letá cesta, která ještě nekončí

Tady možná ukazuje cestu ten nejúspěšnější závodník vůbec. Zydrunas Savickas je fenomén, ať už se na jeho působení ve strongman sportu podíváte z jakéhokoliv úhlu. Letos mu bude dvaačtyřicet let. Od doby, kdy začal soutěžit, uplynulo už téměř pětadvacet let! Za tu dobu absolvoval více než dvě stě soutěží. Zydrunas vyhrál svůj první titul nejsilnějšího muže Litvy už v roce 1998. V té době seděli Thor a Eddie v lavicích na prvním stupni základní školy. V roce 2002 byl už na vrcholu, skončil druhý na World’s Strongest Man a o pár měsíců později vyhrál svůj první titul na prestižním Arnold Strongman Classic. Od té doby uplynulo dlouhých patnáct let a on je pořád tady! Ano, letos skončil ve finále WSM až devátý a v důsledku opakovaného zranění páteře jeho výkony v řadě disciplín zdaleka nejsou tak impozantní jako dřív. Ale pořád se dokázal probojovat do finále, pořád má chuť závodit a já jsem přesvědčený, že pokud se plně zotaví ze zranění, dokáže v příštím roce opět přijít ve formě, se kterou bude bojovat o medailová umístění.

V čem je to tajemství? Usměvavý Zydrunas s kulatým dobráckým obličejem a dodnes špatnou lámanou angličtinou si šel vždy svým tempem. Nesnažil se dohnat během jednoho roku soupeře. Každý rok přidal ke svým výkonům pouhých pár kilo, trpělivě, bez spěchu, bez tlaku sponzorů a fanoušků na sociálních sítích, kteří očekávají výkony, rekordy a úspěch.

Strongman sport je na rozcestí. A nejen proto, že se po skončení WSM 2017 objevilo obrovské množství diskusí o legitimnosti průběhu soutěže. Terčem kritiky se stala volba finálových disciplín, které byly letos neobvykle zastoupené převahou testů brutální statické síly (Viking Press, dřepy na opakování, mrtvý tah na maximální výkon) a úplně chyběly tradiční disciplíny jako je přenášení (Super Yoke, Farmer’s Walk, Drag & Carry),nebo házení (Keg Toss). Objevily se názory, že skladba finálových disciplín výrazně hrála do karet právě Eddiemu Hallovi. Hodně emocí vzbudilo i několik neuznaných opakování Thora Bjornssona a Briana Shawa při dřepu a Viking Pressu a někteří z protagonistů kvůli tomu údajně chtěli bojkotovat závěr soutěže.

Politika a zákulisní zájmy jsou ve všech sportech a v žádnému nikdy nepomohly. Těžko říct, nakolik sehrály svou roli na WSM 2017 a já to nemůžu a ani nechci hodnotit. Ve skutečnosti existuje v historii téhle soutěže řada mnohem kontroverznějších okamžiků (diskvalifikace Mariusze Pudzianowského v roce 2004, finálová disciplína a obrovské zklamání O. D. Wilsona v roce 1990, nebo znemožnění startu Billu Kazmaierovi v letech 1983 – 1986) a ať už bylo letošní zákulisí WSM jakékoliv, je to pořád jen jeden titul v dlouhé řadě. Faktem ale zůstává, že popularita téhle soutěže upadá, protože její televizní formát a celé její pojetí zaspaly dobu minimálně o dobrých 10 let.

Na rozcestí je strongman sport z důvodů limitů, které už brzy nebude možné posunout. Zas tolik genetických zázraků (nebo monster, chcete-li, protože obojí je vystihuje stejně dobře) jako Brian Shaw, Thor Bjornsson, nebo Eddie Hall po planetě zemi jednoduše nechodí.

A co WSM?

Že jsem vás ochudil o popis dění na World’s Strongest Man? Eddie Hall zatáhl s přehledem 472,5 kila a dřepl 15×320, Thor vyhrál Atlas Stones a je v téhle disciplíně v současnosti pravděpodobně nejlepší na světě a mladičký, teprve čtyřiadvacetiletý Polák Mateusz Kieliszkowski se probojoval do finále, vyhrál tahání letadla a jen umocnil naléhavost otázky věku, výkonů a limitů. Takže pokud vás zajímají výkony, podívejte se na pár videí, která „prosákla“ ven a nebo si počkejte zhruba půl roku, až se objeví v televizi oficiální záznam soutěže. Já doufám, že jsem vám alespoň trochu přiblížil můj úhel pohledu a že to pro vás bylo zajímavé čtení. Uvidíme, jakou cestou se strongman sport v následujících letech vydá.

Výsledky soutěže World’s Strongest Man 2017:

1. Eddie Hall
2. Hafthor Julius Bjornsson
3. Brian Shaw
4. Martins Licis
5. J-F Caron
6. Mateusz Kieliszkowski
7. Laurence Shahlaei
8. Konstantine Janashia
9. Zydrunas Savickas
10. Nick Best

 

Dejte o nás vědět sdílením článku. Děkujeme.

Podobné články

Amateur Strongman Cup Praha 2017

Amateur Strongman Cup Praha 2017 (0)

V sobotu 29. dubna uspořádal Český svaz silových sportů v areálu sportovního centra Jeremi v Praze úvodní soutěž letošní strongman

číst dále

Žádné komentáře

Zatím zde nejsou žádné komentáře. Můžeš to změnit!

Napsat komentář

E-mailová adresa nebude publikována nebo sdílena. Povinná pole jsou ozačena hvězdičkou. *